Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl

1:KdByž jsi tehdy přinesla nB9a talířku křG7upky,
mCmusel jsem se zasmát tomu, cD#mo má být dF4susál,   F 
tBa křupavá srdíčka a zB9apálená svG7íčka
mi prCmozradily, že zas nejde o víc než o zF4susaběhaný rFituBál.
R:Tak to má bD#ýt, a sklenku vG#ína na dobrou nBoc,
k tomu pár vD#ět o tom, jak vzG#ácný jsem hBost,
tak to má bD#ýt, když tma nG#maj7ad městem převezme mG#moc
a chce se žGmít, žCm7ít  vFmíc nBež jen dD#ost.
2:Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo, v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R:To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3:Pak jsem si skládal na stůl srdíčka, až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček, a já ho rychle propíchnul.
R:Tak to ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:57.806+00:00
Výsledky hledání: